|
|
Objektivní a subjektivní faktory v hodnocení výsledků rekonstrukce prsu po mastektomii
Tichá, Pavla ; Sukop, Andrej (vedoucí práce) ; Nejedlý, Aleš (oponent) ; Třešková, Inka (oponent)
Pro pacientky po mastektomii představuje rekonstrukce prsu naději návratu do jejich osobního a společenského života. V posledním desetiletí u nás zaznamenáváme vzestupný trend v počtu úspěšně provedených rekonstrukcí prsu. Rekonstrukce lze dosáhnout celou řadou metod, které se navzájem různí jak indikačními kritérii, tak svými výsledky. Nedílnou součástí hodnocení těchto výsledků by mělo být kromě objektivního zhodnocení klinických dat také subjektivní hodnocení spokojenosti pacientek s výsledkem operace a kvality jejich života formou sebeposuzovacích dotazníků. Cílem naší práce bylo porovnat časné pooperační a dlouhodobé klinické výsledky, a spokojenost a kvalitu života u pacientek s rekonstrukcí implantátem, autologní rekonstrukcí břišním lalokem a kombinovanou rekonstrukcí.
|
|
|
Role sester v pooperační péči u pacientů s karcinomem plic.
PLECEROVÁ, Jana
Plicní karcinom je v dnešní době nejčastější maligní onemocnění nejen u nás, ale i ve světě. Jedná se o zákeřnou chorobu, která je z počátku asymptomatická a má velice nepříznivou prognózu. Rakovina plic je onemocnění, které nebolí, proto nemocný nemají dlouhou dobu žádné výrazné zdravotní potíže. V pozdějším stádiu si někteří pacienti uvědomí, že je něco trápí. Zjišťují, že je něco v nepořádku, nejčastěji se cítí dušní. Dušnost ale přičítají své váze, fyzické zátěži, stresu, pracovnímu zatížení, prostředí, ve kterém pracují. K lékaři je přivedou až další projevy choroby, které svědčí pro pokročilé stádium choroby. Je to hemoptýza, chrapot, chronický kašel, dysfágie, bolesti, hubnutí. U některých pacientů se na onemocnění přijde náhodně, kdy v rámci předoperační přípravy na jiný chirurgický zákrok, se při RTG srdce a plic, zjistí ložisko na plicích. Smutné na tomto onemocnění je skutečnost, že většina pacientů si tuto chorobu přivodí sama. Důvodem je kouření. Dnešní mládež považuje kouření za moderní. Mají potřebu zkusit něco nového a většina z nich u kouření zůstane. Stanou se závislými, a jen velmi malé procento z nich, vyhledá pomoc odborníka. Dříve jsme se s diagnózou plicní rakoviny setkávali u pacientů mezi 60. a 70. rokem života. V současnosti jsou pacienti s touto diagnózou mladšího věku. Rozmezí věkové hranice nově diagnostikovaných plicních tumorů je 40-50 let. Myslím si, že by se měla více informovat veřejnost o problematice plicního nádoru, o léčebných možnostech, primární a sekundární prevenci a pomoci v odvykání kouření. Veřejnost by měla být informována o rizikových faktorech, které vedou ke vzniku nemoci. Do popředí médií by měly proniknout statistiky plicních tumorů, výzkumné šetření vzniku rakoviny plic, kazuistiky pacientů s touto diagnózou. Před několika lety se začaly objevovat na krabičkách cigaret různé obrázky, které představují rizika kouření a komplikace, které jsou spjaty s plicním karcinomem. Bohužel tato kampaň neměla takový efekt, jaký se očekával. Diplomová práce je zpracována teoretickou formou. Jejím cílem je prezentovat problematiku plicních tumorů u nás i ve světě. Klíčová oblast práce je věnována chirurgické terapii plicních nádorů, která se neustále rozvíjí a přináší nové poznatky v terapii malignity plic. Dalším cílem práce je ozřejmit postavení a úlohu sester v pooperační péči u pacientů s plicním tumorem. Závěr diplomové práce je zaměřen na specifika paliativní péče a její modely.
|
|
|
Výskyt pooperačních komplikací infekčního charakteru na neurochirurgické JIP
Brindová, Jana ; Mrákava, Vlastimil (vedoucí práce) ; Hocková, Jana (oponent)
Diplomová práce detailně zkoumá pooperační komplikace infekčního charakteru u pacientů, kteří podstoupili operaci mozkového nádoru. Zabývá se četností výskytu těchto komplikací, jejich závažností, závislostí na různých faktorech a navrhuje nejvhodnější ošetřovatelské postupy, využívané při péči o pacienta, u něhož se tyto komplikace vyskytly. Z hlediska struktury je práce rozdělena na dvě základní části - teoretickou a empirickou. Teoretická část se zabývá zkoumanou problematikou z hlediska lékařského oboru neurochirurgie (přibližuje diagnózy, stavy, operační či jiné výkony a komplikace, jejichž výskyt lze po těchto operacích či výkonech předpokládat), detailně rozebírá specifika ošetřovatelských postupů a péče o pacienta na neurochirurgické JIP a konečně se podrobně věnuje infekcím a nozokomiálním nákazám, včetně popisu jejich nejčastějších typů, jejich původců, diagnostiky a léčby. Druhá, empirická část se zaměřuje na zkoumání problematiky z praktického hlediska. Za pomoci souboru kazuistik přibližuje, jaké konkrétní komplikace se nejčastěji na neurochirurgické JIP vyskytují u pacientů po operaci mozkového nádoru, jaké jsou nejčastější způsoby jejich léčby a jaké ošetřovatelské postupy jsou nejvíce používány při péči o pacienta s těmito komplikacemi. V závěru práce jsou shrnuty a zhodnoceny...
|
|
|
Význam Enzymelu v pooperačním ošetřování ran v horních cestách dýchacích
Šimurdová, Marcela ; Tomová, Šárka (vedoucí práce) ; Nikodemová, Hana (oponent)
Bakalářská práce Význam Enzymelu v pooperačním ošetřování ran v horních cestách dýchacích 1 Abstrakt Hojení pooperačních ran v horních cestách dýchacích je často velmi obtížné a bolestivé pro neustálou přítomnost potravy (kontaminaci), pro pohyb při mluvení a neustálou přítomnost agresivních slin. Na většině chirurgických pracovišť se k uspíšení hojení a odstranění pacientových pooperačních obtíží používají přírodní roztoky zejména s heřmánkem lékařským. Gel Enzymel parodont, který obsahuje proteolytické enzymy, čímž omezuje bakteriální produkci a urychluje hojení ran, zatím nebyl v klinické léčbě v chirurgických oborech ORL použit a jeho vliv na hojení ran prostudován. Teoretická část této práce je zaměřena na stručné představení vybraných operačních výkonů v oblasti horních cest dýchacích a souvisejícího ošetřovatelského procesu včetně shrnutí možných komplikací v pooperační době. V empirické části jsou pak shrnuty výsledky nestandardizovaného dotazníkového šetření, které proběhlo u vybraných pacientů kliniky ORL FN Motol. Pomocí dotazníkového šetření byla u vybrané skupiny pacientů (celkem 80) získána data pro porovnání účinnosti zkoumaných prostředků zejména v oblasti pociťované bolesti, komfortu při polykání, délce hospitalizace, výskytu komplikací a o spotřebovaných analgetikách. Získané výsledky...
|
|
|
Ošetřovatelská péče u pacienta s kompartment syndromem
KRČMOVÁ, Tereza
Bakalářská práce "Ošetřovatelská péče u pacienta s kompartment syndromem" mapuje zvláštnosti ošetřovatelské péče o pacienta s tímto syndromem. Péče o takového pacienta je velmi specifická, a proto by sestra měla mít o této problematice dostatek informací. V teoretické části se zabýváme především preventivními opatřeními, příznaky, diagnostikou, léčbou, perioperačním obdobím, komplikacemi a následně i péčí po propuštění do domácího prostředí. Empirická část práce byla zpracována kvalitativním výzkumným šetřením. Sběr dat probíhal formou polostrukturovaných rozhovorů. Cílem práce bylo: 1. Zjistit, jaké jsou zvláštnosti v péči o pacienta s touto problematikou. 2. Zjistit, jaké se objevují komplikace u pacienta s kompartment syndromem. Z výsledků výzkumného šetření vyplynulo, že i přes malé nedostatky poskytují dotazované sestry pacientům kvalitní ošetřovatelskou péči. Bylo zjištěno, že sestry považují za velice důležité preventivní opatření, kterým se snaží zabránit rozvoji kompartment syndromu. Podle získaných informací sestry ihned kontaktují lékaře, pokud zaznamenají alarmující příznaky, a ten určí diagnostické a následně léčebné kroky. Bylo zjištěno, že poskytovaná péče je v tomto případě velice rozmanitá, protože sestra pečuje o pacienta před operačním výkonem a následně i po výkonu. Dále jsme také zjistili, že péče o pacienta po fasciotomii se nijak zvlášť neodlišuje od běžné péče, kterou sestry poskytují i ostatním pacientům.
|
|
|
Vliv plánované střevní resekce na pohyb a kvalitu života
Dvořáková, Dominika ; Kulhavá, Miluše (vedoucí práce) ; Jankovcová, Kateřina (oponent)
Úvod: Diplomová práce je zaměřena na sledování kvality života u pacientů, kteří podstoupili plánovanou střevní resekci. Česká populace je dlouhodobě zatížena zhoubným onemocněním kolorekta. Pacienti s touto diagnózou podstupují následně elektivní výkon pro chirurgické odstranění zhoubného novotvaru. S tímto chirurgických výkonem je také spojena následná hospitalizace na jednotce intenzivní péče, která může být velkou zátěží pro pacienta a může ovlivnit návrat do života a jeho kvalitu. Metodika: Metodologií vlastního výzkumného šetření je observační studie. Do výzkumu byli zařazeni pacienti, kteří podstoupili plánovanou střevní resekci, z důvodu výskytu kolorektálního karcinomu, v období od května 2018 do ledna 2019. K získání dat nám sloužily dotazník kvality života (SF-36), dotazníky zhodnocující stav úzkosti a deprese (HADS), zhodnocující stav únavy (MAF), dotazníky hodnotící základní denní činnosti (ADL, IADL) a testy k vyhodnocení fyzické aktivity (30-Second Chair Stand Test = 30 s test sed stoj, 6-MWT = šesti minutový test chůze). K porovnání kvality života a pohybové aktivity jsme použili dotazníky ve třech časech - T1 (období před hospitalizací), T2 (období dimise ze zdravotnického zařízení) a T3 (období po třech měsících od dimise). Cíl práce: Hlavním cílem práce bylo porovnat, jakým...
|
|
|
Výskyt pooperačních komplikací infekčního charakteru na neurochirurgické JIP
Brindová, Jana ; Mrákava, Vlastimil (vedoucí práce) ; Hocková, Jana (oponent)
Diplomová práce detailně zkoumá pooperační komplikace infekčního charakteru u pacientů, kteří podstoupili operaci mozkového nádoru. Zabývá se četností výskytu těchto komplikací, jejich závažností, závislostí na různých faktorech a navrhuje nejvhodnější ošetřovatelské postupy, využívané při péči o pacienta, u něhož se tyto komplikace vyskytly. Z hlediska struktury je práce rozdělena na dvě základní části - teoretickou a empirickou. Teoretická část se zabývá zkoumanou problematikou z hlediska lékařského oboru neurochirurgie (přibližuje diagnózy, stavy, operační či jiné výkony a komplikace, jejichž výskyt lze po těchto operacích či výkonech předpokládat), detailně rozebírá specifika ošetřovatelských postupů a péče o pacienta na neurochirurgické JIP a konečně se podrobně věnuje infekcím a nozokomiálním nákazám, včetně popisu jejich nejčastějších typů, jejich původců, diagnostiky a léčby. Druhá, empirická část se zaměřuje na zkoumání problematiky z praktického hlediska. Za pomoci souboru kazuistik přibližuje, jaké konkrétní komplikace se nejčastěji na neurochirurgické JIP vyskytují u pacientů po operaci mozkového nádoru, jaké jsou nejčastější způsoby jejich léčby a jaké ošetřovatelské postupy jsou nejvíce používány při péči o pacienta s těmito komplikacemi. V závěru práce jsou shrnuty a zhodnoceny...
|
|
|
Problematika hrudní chirurgie v pediatrii z pohledu respirační fyzioterapie
Světlíková, Adéla ; Smolíková, Libuše (vedoucí práce) ; Bitnar, Petr (oponent)
Bakalářská práce je zaměřena na dětskou chirurgii v oblasti hrudníku a její problematiku. Teoretická část seznamuje se specifiky anatomie, fyziologie a kineziologie vyvíjejícího se organismu. Následuje přehled hlavních diagnóz, které jsou indikovány k chirurgickému výkonu v oblasti hrudníku a popis jednotlivých operačních technik. Hlavní problematikou hrudní chirurgie v pediatrii je riziko vzniku pooperačních komplikací, které jsou v práci rovněž uvedeny. Následuje část věnující se možnostem fyzioterapie. Fyzioterapie je rozdělena na časová období, ve kterých jsou využívány různé postupy, které jsou stručně popsány. Praktická část obsahuje obecnou metodiku vyšetření a fyzioterapeutického postupu v závislosti na věku pacienta. Poslední část je věnována kazuistice, která názorně poukazuje na celou problematiku. Závěr je stručným shrnutím hrudní chirurgie v pediatrii a významu fyzioterapie jako nedílné součásti tohoto medicínského oboru.
|
|
|
Fyzioterapie u pacientek po nádorovém onemocnění prsu
POCHOPOVÁ, Jana
Karcinom prsu je celosvětově nejčastějším nádorovým onemocněním žen. Postihuje zhruba 6 % z nich a každý rok je zaznamenáno přibližně 600 tisíc nových případů onemocnění. V České republice situace také není příliš uspokojivá. V posledních letech bývá zaznamenáno okolo 6500 nových případů ročně a přibližně 2000 žen na tuto chorobu umírá. Rakovina prsu se řadí mezi onemocnění, které bohužel nelze předvídat ani mu zabránit. I přesto se však jedná o typ rakoviny, jejíž brzký záchyt může vést ve většině případů k uzdravení pacientky. K včasnému odhalení karcinomu slouží metoda samovyšetřování, které by měly ženy pravidelně provádět, a především mamografický screening. S léčbou karcinomu prsu nezřídka souvisí vznik určitých obtíží, které ztěžují následnou rekonvalescenci pacientky. Patří mezi ně například postmastektomický syndrom, či vznik lymfedému. Pokud se tyto komplikace objeví, existují v rámci fyzioterapeutické léčby možnosti, jak s nimi bojovat. Též jim lze preventivně zabránit nebo je alespoň výrazně zmírnit. Problematika karcinomu prsu je stále velmi aktuální, proto jsem si za téma bakalářské práce zvolila ?Fyzioterapie u pacientek po nádorovém onemocnění prsu?. Práce se skládá z teoretické a praktické části. Teoretická část vymezuje základní pojmy týkajících se prsu, jeho vývoje a anatomie. Taktéž se zabývá problematikou karcinomu prsu od etiologie vzniku onemocnění, vlivu rizikových faktorů, přes diagnostiku až k terapii. Dále popisuje riziko vzniku pooperačních komplikací souvisejících s chirurgickým výkonem na prsu a odstraněním lymfatických uzlin a možnost těmto potížím předcházet či s nimi účinně bojovat pomocí vhodné terapie. Praktická část práce zahrnuje sledování pooperačních změn u pacientek se zákrokem na prsu a v podpaží a popis terapie zaměřené na prevenci vzniku komplikací spojených se zákrokem či odstraňování již vzniklých obtíží. Sběr primárních dat byl realizován kvalitativním způsobem formou kazuistik, zvolena byla metoda rozhovoru, pozorování (kineziologický rozbor) a analýza osobních zdravotnických dokumentů. Výzkumný soubor tvořily dvě pacientky s diagnostikovaným karcinomem prsu, které podstoupily operační zákrok na Chirurgickém oddělení Nemocnice České Budějovice, a. s. V práci byl stanoven cíl popsat vliv fyzioterapie v prevenci vzniku pooperačních obtíží spojených s chirurgickým výkonem při odstranění karcinomu prsu. Společně s cílem práce byla stanovena následující výzkumná otázka: Jaký je přínos fyzioterapie v prevenci vzniku pooperačních obtíží u pacientek s diagnózou karcinomu prsu? U obou pacientek se terapií povedlo docílit funkčního a nebolestivého pohybu ramenního kloubu a celé horní končetiny na postižené straně, volné pohyblivosti v hrudní oblasti a zlepšení stereotypu dýchání. Došlo k uvolnění zkrácených a posílení některých oslabených svalových skupin. Podařilo se též z velké části uvolnit pooperační jizvy, přičemž pacientky byly poučeny, jak je ošetřovat v budoucnu. Přínos fyzioterapie lze tedy hodnotit kladně. Pacientky byly dále edukovány o nutnosti pravidelného cvičení i po rozcvičení paže a dostaly doporučení týkající se péče o horní končetinu, životosprávy, hygieny, sportu či vykonávání domácích prací. Výsledky výzkumné části prokázaly, že provádění fyzioterapie u pacientek po chirurgickém zákroku souvisejícím s odstraněním karcinomu prsu má pozitivní vliv v prevenci vzniku pooperačních komplikací, čímž byl cíl práce splněn. Bakalářská práce bude sloužit pro fyzioterapeuty k ucelení informací o možnostech rehabilitace po nádorovém onemocnění prsu a dále též jako edukační materiál pro pacientky a další zájemce o tuto problematiku.
|
|
| |
host ::
RSS.